Odborné informace.

Odborné informace :

  1. Kategorizace prací

je jedním z nástrojů, jak hodnotit vliv práce na zdraví. Jde o zákonem uloženou povinnost zařadit práce do jedné ze čtyř kategorií, a to podle stanovených pravidel (§ 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon“). Jednotlivé kategorie odpovídají rizikovosti práce (kategorie čtyři je nejvíce riziková). Kategorizace se týká všech prací vykonávaných na pracovištích zaměstnavatele.

Podle výsledku kategorizace jsou v zásadě možné 3 varianty a z nich vyplývající následující postupy:

  1. Práce je zaměstnavatelem kategorizována jako práce kategorie 3 nebo 4 – (práce riziková) zaměstnavatel podá návrh na zařazení prací do kategorií orgánu ochrany veřejného zdraví, tj. krajské hygienické stanici. Pokud krajská hygienická stanice návrh akceptuje, pak vydá rozhodnutí o zařazení práce do příslušné kategorie 3 nebo 4.
  2. Práce je zaměstnavatelem kategorizována jako práce kategorie 2 – zaměstnavatel tuto skutečnost oznámí orgánu ochrany veřejného zdraví, tj. krajské hygienické stanici. Pokud krajská hygienická stanice oznámení akceptuje, pak o tom nevydává žádné rozhodnutí, ale tuto skutečnost vezme na vědomí. Krajská hygienická stanice však může rozhodnout, že práce zařazená do kategorie 2 je prací rizikovou – označení 2R – (§ 37 odst. 6 zákona) nebo o tom, že práci zařazuje do vyšší kategorie.
  3. Práce, které nejsou zařazeny do kategorie 2, 2R, 3 nebo 4 jsou automaticky zařazeny do kategorie 1 – návrh ani oznámení o zařazení práce do této kategorie zaměstnavatel (nebo osoba samostatně výdělečně činná) nepodává. Má však povinnost dle zákona č. 309/2006 Sb., (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) provést hodnocení rizika a prokázat (v rámci vyhledávání a vyhodnocování rizik) při výkonu státního zdravotního dozoru, že tuto povinnost dle zmíněného zákona splnil. Stejně jako v případě kategorie 2 má však orgán ochrany veřejného zdraví pravomoc rozhodnout o zařazení práce do vyšší kategorie.
  • Co je nemoc z povolání

Nemoci z povolání jsou nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek. Jsou uvedeny v seznamu nemocí z povolání v příloze k NV č. 114/2011, kterým se mění NV č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání (dále jen NV 114/2011 Sb.).  
Seznam nemocí z povolání obsahuje:

  • Kapitola I. – nemoci způsobené chemickými látkami
  • Kapitola II. – nemoci způsobené fyzikálními faktory
  • Kapitola III. – nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice
  • Kapitola IV. – nemoci kožní
  • Kapitola V. – nemoci přenosné a parazitární
  • Kapitola VI. – nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli

Pro posuzování nemoci z povolání jsou příslušná pouze některá pracoviště Seznam středisek nemocí z povolání, která uznávají nemoci z povolání.

3.     Poskytování pracovnělékařských služeb

PLS jsou zdravotní preventivní služby, jejichž součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti a pracovních podmínek na zdraví, provádění pracovnělékařských prohlídek, poradentství v ochraně zdraví při práci, školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce. Tyto služby zajišťuje zaměstnavatel v souladu se zákonem č. 373/2011, o specifických zdravotních službách, v platném znění a jeho prováděcí vyhláškou č. 79/2013 sb., v platném znění.

4.     Azbest

V souvislosti s odstraňováním staveb či jiných zařízení obsahující azbest upozorňujeme na nutnost striktního dodržování povinností stanovených pro práce s azbestem zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky MZ ČR č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních textů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 258/2000 Sb. upravuje používání biologických činitelů a azbestu v § 41. Odst. 1 uváděného § 41 mj. stanovuje, že zaměstnavatel je povinen práce, při nichž jsou nebo mohou být zaměstnanci exponováni azbestu, ohlásit nejméně 30 dnů před zahájením prací příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, tj. příslušné krajské hygienické stanici.

Náležitosti hlášení prací s azbestem a jiných prací, které mohou být zdrojem expozice azbestu

Hlášení o provádění prací s azbestem a jiných prací, které mohou být zdrojem expozice azbestu, včetně prací při odstraňování staveb nebo jejich částí, konstrukcí, zařízení, instalací nebo výrobků, jejichž součástí je azbest, musí obsahovat:

  1. obchodní firmu nebo název, identifikační číslo, u právnické osoby a u fyzické osoby podnikající podle zvláštních právních předpisů, její jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu a místo podnikání,
  • počet exponovaných osob,
  • místo výkonu prací, jejich povahu, termín započetí prací a pravděpodobnou dobu jejich trvání, druh a množství azbestu, vymezení kontrolovaného pásma a způsob zajištění místa výkonu prací proti vstupu nepovolaných osob,
  • technologické postupy, které budou používány v zájmu omezení expozice osob prachu azbestu,
  • technická a organizační opatření k zajištění ochrany zdraví osob vykonávajících práci s azbestem a materiály obsahujícími azbest a jiných osob přítomných na pracovišti a v blízkosti pracoviště, kde dochází nebo může docházet k expozici azbestu,
  • vybavení osob pracujících v kontrolovaném pásmu ochranným pracovním oděvem a osobními ochrannými pracovními prostředky k zamezení expozice azbestu dýchacím ústrojím, místo a způsob jejich ukládání, zajištění jejich čištění, praní a kontroly jejich funkčnosti po použití, popřípadě způsob jejich likvidace,
  • rozsah a způsob uplatňování režimových opatření, zejména zákazu jídla, pití a kouření v prostorech, kde je nebezpečí expozice azbestu,
  • způsob manipulace s odpady obsahujícími azbest, popis určených prostředků a způsob technologie jejich sbírání a odstraňování z pracoviště,
  1. název a sídlo zdravotnického zařízení poskytujícího závodní preventivní péči a jméno a příjmení lékaře, který ji zajišťuje,
  • jméno a příjmení a kvalifikace osoby odpovědné za plnění úkolů zaměstnavatele v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci,
  • způsob zajištění kontroly koncentrace azbestu v pracovním ovzduší a způsob zajištění dokumentace o evidenci expozice jednotlivých osob azbestu.

Pracovní podmínky z hlediska ochrany zdraví při práci s azbestem

stanovuje v návaznosti na zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, ustanovení §§ 19 – 21 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci:

§ 19

Zjišťování a hodnocení expozice azbestu

1) Azbestem se rozumí vláknité silikáty, kterými jsou:

  1. aktinolit CAS77536-66-4,
  2. amosit CAS12172-73-5,
  3. antofylit CAS 77536-67-5,
  4. chrysotil CAS12001-28-4,
  5. krokydolit CAS12001-28-4
  6. tremolit CAS 77536-68-6.

2) Sledovaným ukazatelem expozice zaměstnance azbestu je početní koncentrace vláken o rozměrech délky větší než 5 mm, průměru menším než 3 mm a poměru délky k průměru větším než 3 : 1 v pracovním ovzduší.

§ 20

Hodnocení zdravotního rizika

(1) Hodnocení zdravotního rizika při práci s azbestem zahrnuje

  1. ověření jeho přítomnosti na pracovišti a formu, v níž se nachází,
  2. předpokládaný rozsah práce s azbestem,
  3. dobu trvání práce s azbestem.

(2) K ověření přítomnosti azbestu na pracovišti lze využít informace od vlastníka stavby nebo z jiných ověřitelných zdrojů, a pokud tyto informace nejsou dostupné, je nutné materiály, o nichž se má za to, že obsahují azbest, analyzovat.

§ 21

Minimální opatření k ochraně zdraví, bližší hygienické požadavky na pracoviště, bližší požadavky na pracovní postupy, obsah školení

(1) Jestliže z hodnocení podle § 20 vyplývá, že koncentrace azbestu v pracovním ovzduší je nebo může být překročena, měření se provádí nejméně každé 3 měsíce a dále vždy, když dojde k provedení technické nebo technologické změny vykonávané práce. Četnost měření může být snížena na jedno za rok, nedošlo-li k podstatné změně pracovních podmínek a výsledky dvou předcházejících měření nepřekročily polovinu přípustného expozičního limitu upraveného v příloze č. 3 k tomuto nařízení, tabulce č.5.

(2) Před odstraňováním stavby nebo její části, v níž byl použit azbest nebo materiál obsahující azbest, musí být dodržena tato minimální opatření k ochraně zdraví zaměstnance

  1. technologické postupy používané při zacházení s azbestem nebo materiálem obsahujícím azbest musí být upraveny tak, aby se předcházelo uvolňování azbestového prachu do pracovního ovzduší,
  • azbest a materiály obsahující azbest musí být odstraněny před odstraňováním stavby nebo její části, pokud z hodnocení rizika nevyplývá, že expozice zaměstnanců azbestu by byla při tomto odstraňování vyšší,
  • odpad obsahující azbest musí být sbírán a odstraňován z pracoviště co nejrychleji a ukládán do neprodyšně utěsněného obalu opatřeného štítkem obsahujícím upozornění, že obsahuje azbest,
  • prostor, v němž se provádí odstraňování azbestu nebo materiálu obsahujícího azbest, musí být vymezen kontrolovaným pásmem,
  • zaměstnanec v kontrolovaném pásmu musí být vybaven pracovním oděvem a osobními ochrannými pracovními prostředky k zamezení expozice azbestu dýchacím ústrojím. Pracovní oděv musí být ukládán u zaměstnavatele na místě k tomu určeném a řádně označeném. Po každém použití musí být provedena kontrola, zda není pracovní oděv poškozen, a provedeno jeho vyčištění. Je-li pracovní oděv poškozen, musí být před dalším použitím opraven. Bez kontroly a následně provedené opravy nebo výměny poškozené části nelze pracovní oděv znovu použít. Pokud praní nebo čištění pracovního oděvu neprovádí za těchto podmínek zaměstnavatel sám, přepravuje se k praní nebo čištění v uzavřeném kontejneru,
  • pro zaměstnance musí být zajištěno sanitární a pomocné zařízení potřebné s ohledem na povahu práce.

(3) Před odstraňováním azbestu nebo materiálu obsahujícího azbest ze stavby nebo její části, musí být vypracován plán prací s údaji o

  1. místu vykonávané práce,
  • povaze a pravděpodobném trvání práce,
  • pracovních postupech používaných při práci s azbestem nebo materiálem obsahujícím azbest,
  • zařízení používaném pro ochranu zdraví zaměstnance vykonávajícího práci s azbestem nebo materiálem obsahujícím azbest a pro ochranu jiných osob přítomných na pracovišti,
  • opatřeních k ochraně zdraví při práci.

(4) Po ukončení prací spojených s odstraňováním azbestu nebo materiálu obsahujícího azbest ze stavby nebo její části musí být provedeno kontrolní měření úrovně azbestu v pracovním ovzduší; v práci pak lze pokračovat, je-li zjištěná hodnota azbestu v pracovním ovzduší nižší než přípustný expoziční limit.

(5) Opatření podle odstavců 2 až 4 musí být přijata i pro jiné práce, které mohou být zdrojem expozice azbestu.

  1. (6) Pro zaměstnance, který je nebo může být exponován azbestu nebo prachu z materiálu obsahujícího azbest, musí být zajištěno v pravidelných intervalech školení, které umožní získávání znalostí a dovedností k uplatňování správné prevence ohrožení zdraví, a to zejména o:
  1. vlastnostech azbestu a jeho účincích na zdraví včetně součinného účinku kouření,
  • typech materiálů nebo předmětů, které mohou obsahovat azbest,
  • činnostech, u nichž je pravděpodobnost expozice azbestu,
  • významu kontrolních mechanizmů vedoucích k minimalizaci expozice azbestu,
  • bezpečných pracovních postupech, ochranných opatřeních a kontrole jejich dodržování,
  • výběru vhodného osobního ochranného pracovního prostředku k ochraně dýchacích cest včetně podmínek jeho používání,
  • správných pracovních postupech při mimořádné události spojené s únikem azbestu nebo prachu z materiálu obsahujícího azbest, při údržbě nebo opravě,
  • pracovních postupech při dekontaminaci prostor zasažených prachem obsahujícím azbest,
  1. správném postupu při ukládání a likvidaci prachu obsahujícího azbest,
  • rozsahu závodní preventivní péče u exponovaného zaměstnance.

—————————————————————————————————————–

Povinnost ohlásit práce s expozicí azbestu zaměstnavatel není, jde-li o práci s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu. Práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice azbestu upravuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 394/2006 Sb. Citovaná vyhláška je prováděcím právním předpisem k ust. § 41 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb.

Pro informaci uvádíme text vyhl. č. 394/2006 Sb.:

394/2006Sb.

VYHLÁŠKA

ze dne 24. července2006,

kterou se stanoví práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice těchto prací

Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 392/2005 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 41 odst. 1 zákona :

§1

Úvodní ustanovení

Tato vyhláška zapracovává právo Evropských společenství 1) a stanoví práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice těchto prací.

§2

Práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu

(1) Za práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu se za podmínek § 3 považují práce

  1. související s údržbou na sebe nenavazující a krátkodobé, při nichž se pracuje pouze s nedrolivými materiály,
  • spojené s odstraňováním nerozrušených a nedrolivých materiálů, v nichž je azbest pevně zakotven v pojivu,nebo
  • při zapouzdřování materiálů obsahujících azbest nebo jejich potahování ochrannými prostředky proti uvolňování azbestu.

(2) Za práci s ojedinělou a krátkodobou expozicí se považuje i měření koncentrací azbestu v ovzduší a odběr vzorků materiálů ke stanovení přítomnosti a koncentrace azbestu.

§3

Postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice azbestu

Práce uvedené v § 2 odst. 1 se považují za práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu za předpokladu, že z hodnocení rizik a z určení expozice zaměstnanců azbestu v podmínkách práce vyplývá, že přípustný expoziční limit2) nebude překročen. Přitom lze použít výsledky měření koncentrace azbestu v pracovním ovzduší, která byla provedena již dříve na jiných pracovištích, při obdobném druhu a podmínkách práce a obdobných materiálech obsahujících azbest.