Často kladené dotazy.

Kategorizace prací se provádí na základě ustanovení § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění vyhlášky č. 107/2013 Sb..  

V příloze č. 1 vyhlášky č. 432/2003 Sb. jsou uvedena kritéria a limity pro zařazování prací do kategorií dle jednotlivých faktorů.

  • kategorie první se považují práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví,
  • kategorie druhé se považují práce, při nichž podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých jedinců, tedy práce, při nichž nejsou překračovány hygienické limity faktorů stanovené zvláštními právními předpisy (dále jen „hygienické limity“), a práce naplňující další kritéria pro jejich zařazení do kategorie druhé podle přílohy č. 1,
  • kategorie třetí se považují práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity, a práce naplňující další kritéria pro zařazení práce do kategorie třetí podle přílohy č. 1 vyhlášky, přičemž expozice fyzických osob, které práce vykonávají, není spolehlivě snížena technickými opatřeními pod úroveň těchto limitů, a pro zajištění ochrany zdraví osob je proto nezbytné využívat osobní ochranné pracovní prostředky, organizační a jiná ochranná opatření, a dále práce, při nichž se vyskytují opakovaně nemoci z povolání nebo statisticky významně častěji nemoci, jež lze pokládat podle současné úrovně poznání za nemoci související s prací,
  • kategorie čtvrté se považují práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření.

Jednotlivé práce zařadí zaměstnavatel podle výše uvedených faktorů do kategorií 1-4. Pro celkové zařazení je směrodatný faktor, u něhož je zařazení nejvyšší kategorie.

Zařazení prací do kategorie první nemusí zaměstnavatel oznamovat příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví (dále jen „OOVZ“). Při kontrole však pracovníci KHS mohou požadovat předložení podkladů, na jejichž základě byly tyto práce do kategorie první zařazeny (analýzu rizika provedenou podle požadavků zákoníku práce).

Zařazení prací do kategorie druhé musí zaměstnavatel oznámit OOVZ místně příslušnému podle výkonu práce do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací. OOVZ posoudí správnost zařazení a bere ho na vědomí. V některých případech (hraniční hodnoty škodlivin, málo známé technologie apod.) může OOVZ rozhodnout        o tom, že práce kategorie druhé budou pracemi rizikovými.

Při zařazení prací do třetí a čtvrté kategorie zaměstnavatel podává OOVZ místně příslušnému návrh na zařazení do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací. O zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný OOVZ, který zároveň může rozhodnutím stanovit i frekvenci měření škodlivin na pracovišti. Minimální náplně a termíny lékařských preventivních prohlídek osob, které vykonávají rizikové práce již OOVZ rozhodnutím nestanovuje (výjimkou jsou následné prohlídky a speciální odborná vyšetření), ale stanoví je vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), která nabyla účinnosti dne 3. 4. 2013.

V oznámení (kat. druhá) a návrhu (kat. třetí a čtvrtá) musí být uvedeno:

obchodní jméno, sídlo, IČO, statutární zástupce, adresa provozovny, počet zaměstnanců, zabezpečení pracovnělékařské péče, výsledky hodnocení expozice zaměstnanců – měření faktorů pracovního prostředí v charakteristické směně.

U jednotlivých prací se pak uvádí:

Název-označení práce (funkce), stručný popis práce, název a umístění pracoviště, režim střídání směn/délka směny, u práce s chemickými látkami a přípravky uvést klasifikaci (předložit bezpečnostní listy), počet pracovníků v dané práci celkem (muži/ženy), opatření přijatá k ochraně zdraví zaměstnanců.

Nemoci z povolání jsou nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů v pracovním prostředí každého konkrétního pracoviště, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava, která vznikne nepříznivým působením chemických látek.

Všechny nemoci z povolání, které jsou v naší republice uznávány, sou uvedeny v seznamu nemocí z povolání v příloze k NV č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání (dále jen NV 114/2011 Sb.).  Zařazení nových rizik a onemocnění do Seznamu umožňuje nejen odškodnit osoby postižené těmito onemocněními, ale také představuje upozornění na nová rizika a je podnětem pro přijetí příslušných preventivních opatření. Současný seznam nemocí z povolání byl zatím novelizován čtyřikrát: nařízení vlády č. 114/2011 Sb., č. 168/2014 Sb., č. 506/2021 Sb., a č. 451/2022 Sb..
Seznam nemocí z povolání obsahuje následující kapitoly:

  • Kapitola I. – nemoci způsobené chemickými látkami
  • Kapitola II. – nemoci způsobené fyzikálními faktory
  • Kapitola III. – nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice
  • Kapitola IV. – nemoci kožní
  • Kapitola V. – nemoci přenosné a parazitární
  • Kapitola VI. – nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli

Posuzování a uznávání nemocí z povolání upravuje především zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen „zákon“):

  • „posuzováním“ se rozumí komplexní zhodnocení zdravotního stavu pacienta a jeho pracovních podmínek,
  • zatímco „uznávání“ představuje konečný formální akt prohlášení dané nemoci pacienta za nemoc z povolání ve smyslu právních předpisů a s příslušnými důsledky.

K uznávání nemocí z povolání jsou oprávněni pouze poskytovatelé v oboru pracovní lékařství, kteří získali povolení ministerstva zdravotnictví, tzv. střediska nemocí z povolání . V povolení je mj. vymezeno území, kde se tato zdravotní služba poskytuje. Seznam poskytovatelů, kteří získali povolení k uznávání nemocí z povolání, zveřejňuje ministerstvo zdravotnictví

Vyčleňte a oddělte pracovní prostor – u venkovních prací pomocí pásky tzv. otevřené ochranné pásmo – dbejte na  zamezení kontaminace okolí azbestocementovými vlákny, protože ta způsobují závazné zdravotní dopady na lidský organismus

  • ohraďte prostor
  • zakryjte okolní povrchy polyethylenem o tloušťce 125 nebo 250 µm (po skončení práce jej zlikvidujte jako odpad potenciálně kontaminovány azbestem)
  • nádoby, pytle, kontejner na odpad umístěte v pracovním prostoru nebo v jeho těsné blízkosti
  • v pracovním prostoru nejezte, nepijte a nekuřte
  • neopouštějte pracovní prostor v osobních ochranných pracovních prostředcích

Naplánujte pracovní postup a způsob odstraňování azbestu

  • zvolte takové postupy, při kterých nedojde k narušení materiálů obsahujících azbest
  • použijte ruční nářadí, a nikoli brusné nástroje nebo pneumatické nárazové nástroje
  • zvlhčujte materiál obsahující azbest vodou s přídavkem smáčedla (saponát, jar), snížíte riziko uvolňování azbestových vláken do vzduchu
  • veškeré potřebné nástroje a zařízení si připravte do pracovního prostoru
  • vykonávejte práci za přítomnosti co nejnižšího počtu osob a v co nejkratším termínu

Vybavte se osobními ochrannými pracovními prostředky

  • použijte vhodnou ochranu dýchacích orgánů určenou pro azbest (např. filtrační polomasku EN 149 FFP3)
  • použijte jednorázové kombinézy s kuklou, vysoké omyvatelné boty (holínky) a rukavice
  • před vstupem do pracovního prostoru si oblečte osobní ochranné pracovní prostředky, zkontrolujte jejich funkčnost

Demontáž materiálu

  • odstraňte materiál obsahující azbest neporušený, zamezte jeho lámání nebo poškození
  • případné vruty nebo hřebíky pečlivě odstraňte a přitom tlumte uvolňování prachu – natřete je před vyjmutím hustou pastou (lepidlem na tapety) – s vyjmutými vruty nebo hřebíky nakládejte jako s materiálem kontaminovaným azbestovým prachem

Odstraňování materiálu

  • materiály obsahující azbest opatrně vkládejte do označených plastových pytlů (nedopusťte hromadění nezabaleného odpadu)
  • pytle naplňujte jen částečně, aby šly snadno a dobře uzavřít
  • nevytlačujte vzduch prudce z pytlů při jejich zavírání, protože by se tak mohl dostat prach a azbest ven
  • pytle pečlivě uzavřete a vložte do dalších průhledných pytlů z tuhého plastu
  • větší předměty, které se nevejdou do pytlů, uchovejte neporušené a celé je zabalte do dvou vrstev polyethylenu
  • zajistěte bezpečné skladovací místo pro zabalený odpad (uzamykatelný kontejner)
  • odpad předejte oprávněné firmě, která má povoleno podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady nebo organizaci oprávněné k převzetí odpadu podle zákona o odpadech

Úklid pracovního prostoru

  • vysbírejte veškeré úlomky odstraňovaného materiálu,
  • používejte jen ty způsoby čištění, které potlačují prašnost ( např. vlhké hadry, přilnavé utěrky, k nimž se prach přichytává)
  • Nečistěte zametáním!

Opuštění pracovního prostoru

  • umyjte si boty a odložte je při vstupu do pracovního prostoru
  • odložte rukavice, jednorázovou kombinézu svlečte a obraťte naruby  s věcmi nakládejte jako s materiálem kontaminovaným azbestovým prachem
  • prostředek na ochranu dýchacích orgánů odložte až nakonec
  • všechny tyto použité OOPP vhoďte do nepropustného obalu spolu s likvidovaným materiálem obsahujícím azbest.
  • opláchněte se a umyjte

Likvidace materiálu obsahujícího azbest

  • řádně zabalený materiál do nepropustné folie označte a odvezte takto zabalený na   skládku nebezpečného odpadu nebo do sběrného dvora, který tyto materiály odebírá

Pokud jste stavební firma nebo OSVČ mající zaměstnance a tyto práce vykonáváte, máte povinnost je hlásit 30 dnů předem na místně příslušnou Krajskou hygienickou stanici, což je v souladu s ustanovením § 41 zák.č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví.