Epidemiologická situace v Ústeckém kraji v měsíci lednu 2026
Souhrn epidemiologické situace
V měsíci lednu 2026 bylo v Ústeckém kraji hlášeno celkem 1470 infekčních onemocnění (nemocnost 179.9/100 000 obyv.), což je o 23.4 % více než v předchozím období a o 22.6 % více než ve stejném období v předchozím roce. V souvislosti s infekčním onemocněním bylo hlášeno 14 úmrtí. V průběhu aktuálního měsíce byl zaznamenán jeden epidemický výskyt.
Akutní respirační onemocnění a COVID-19
Incidence akutních respiračních onemocnění jsou pod epidemickým prahem, bylo nahlášeno 411 komplikací.
V období ledna 2026 bylo v Ústeckém kraji zjištěno celkem 148 případů onemocnění COVID-19 (nemocnost 18.1/100 000 obyv.), což představuje pokles o 53.8 % oproti předchozímu měsíci, kdy onemocnělo 320 osob. V tomto měsíci bylo v souvislosti s onemocněním COVID-19 hospitalizováno 5 osob, 1 osoba zemřela. Výskyt dle okresů: Děčín 23, Chomutov 35, Litoměřice 10, Louny 7, Most 12, Teplice 21, Ústí n. L. 40. U 65 osob se jednalo o reinfekci, onemocnělo 111 plně očkovaných osob, z toho 77 osob po posilující dávce vakcíny. Celkem onemocnělo v Ústeckém kraji od počátku pandemie 345745 osob, z nichž 3594 zemřelo.
Závažná sporadická onemocnění
V měsíci lednu bylo hlášeno 44 onemocnění provázených septickým stavem a
1 onemocnění legionářskou nemocí. Z méně častých onemocnění 1 případ onemocnění nemocí dengue a 1 onemocnění ulceroglandulární tularemií.
Tularemie neboli zaječí nemoc je celosvětově rozšířené zoonotické onemocnění způsobené bakterií Franciscella tularensis. Je to infekční onemocnění, které postihuje především zajíce, hlodavce a je přenosné na ostatní volně žijící i domácí zvířata a na člověka. Člověk se nakazí nejčastěji přímým kontaktem s nemocným nebo uhynulým zvířetem, požitím kontaminovaných potravin nebo pitné vody. Období nakažlivosti pro onemocnění tularemií není stanoveno; onemocnění není přenosné z člověka na člověka.
Tularemie se vyskytuje celosvětově jako akutní nebo chronické bakteriální onemocnění. Pro onemocnění je charakteristická přírodní ohniskovost, kdy původce onemocnění cirkuluje v prostředí mezi volně žijícími členovci a obratlovci nezávisle na člověku.
V posledních 10 letech se výskyt hlášených humánních případů tularemie v ČR pohybuje okolo cca 50 případů ročně. Podle Státní veterinární správy se ohniska tularemie v ČR trvale vyskytují v Jihomoravském kraji, občasná ohniska nákazy jsou hlášena z krajů Jihočeského, Královéhradeckého a Pardubického. Pokud je nákaza zjištěna během prováděného monitoringu u zajíců, musí být přijata veterinární opatření, která spočívají ve vymezení pásma, ze kterého se odlovení zajíci nesmí dostat do tržní sítě. Pokud se po dobu dvou let na území nevyskytne žádný pozitivní případ tularemie, je prohlášeno jako nákazy prosté.
Prevence: nemanipulovat s divokými zvířaty, která ztratila plachost.Nepít vodu z neznámých zdrojů.Používat rukavice při manipulaci se zajíci a při jejich zpracovávání, nejíst, nepít, nekouřit a po skončení práce provést dezinfekci rukou 1% roztokem chloraminu. Všechny předměty, které přijdou do styku s odlovenými, utracenými nebo uhynulými zajíci a hlodavci se musí dezinfikovat 3% roztokem chloraminu.Dostatečná tepelná úprava pokrmů ze zajíců.Používat ochranné pomůcky při manipulaci se senem a stelivem.Při odběru materiálu a při práci s kulturami Francisella tularensis používat ochranné pomůcky (masky, zástěry a rukavice).
Příznaky onemocnění: u člověka se onemocnění tularemií vyskytuje v několika formách podle cesty přenosu infekčního agens do organismu. Může probíhat jako celkové onemocnění s vysokými teplotami, zvětšením sleziny po pozření kontaminované stravy nebo vody, atypickým zápalem plic po vdechnutí původce nemoci, vředovitými změnami v místě poraněné kůže nebo spojivky, případně dojde ke zhnisání příslušných mízních uzlin.
Inkubační doba: obvykle trvá 3–5 dní (v rozmezí 1–14 dní).
Původce: bakterie Francisella tularensis.
Zdroj: výskyt tularemie v přírodě je dán především existencí infikovaných hlodavců, kteří jsou zdrojem nákazy, a členovců sajících krev (komáři, mouchy, blechy, ovádi, klíšťata), kteří působí jako přenašeči původce onemocnění.
Přenos: vdechnutí prachu ze slámy a sena kontaminovaného močí hlodavců, inokulací (zanesením bakterií) do spojivky, kůže či sliznice nebo poraněním při manipulaci s infikovaným zvířetem, přisátí infikovaného klíštěte nebo bodnutí hmyzem, konzumací kontaminovaných potravin a pitné vody.
Člověk se nakazí nejčastěji přímým kontaktem s nemocným nebo uhynulým zvířetem, požitím kontaminovaných zemědělských nebo potravinářských produktů (maso nemocné zvěře, např. kontaminované maso zůstává infekční i ve zmraženém stavu při –15 °C déle než 3 roky), kontaminovanou vodou (studánky v přírodě) nebo po štípnutí infikovaným hmyzem.
Alimentární nákazy
Výskyt akutních průjmových nákaz je mírně zvýšený. Z celkového počtu bylo 29 salmonelóz, onemocnění kampylobakteriózou evidujeme 22. Dále bylo nahlášeno 31 onemocnění způsobených Clostridium dificille, 14 norovirových nákaz a 237 gastroenteritid neurčeného původu, převážně z okresu Louny.
Akutní gastroenterální infekce Ústecký kraj 2022 – 2026
Neuroinfekce
Byla hlášena jedna závažná neuroinfekce s úmrtím, konkrétně listeriová meningitida
a meningoencefalitida.
Dále 1 herpes zoster s jiným postižením nervové soustavy. Onemocnění pásovým oparem, jehož původcem je virus varicella zoster, lze předcházet očkováním. Bližší informace na https://www.nzip.cz/clanek/44-pasovy-opar
Vzdušné a ostatní běžně se vyskytující nákazy
Z onemocnění dětských kolektivů dominují neštovice, s celkovým počtem 278 případů.
Narostl počet případů onemocnění pásovým oparem (Herpes zoster bez komplikací) na 92 případů.
Z parazitárních nákaz je vyšší počet nákazou svrabem, 203 případů.
Nákazy přenášené členovci a nákazy s přírodní ohniskovostí
Hlášen je mírně nižší počet případů lymeské nemoci, celkem 67 onemocnění zejména ve věkové kategorii 15+, a to 59 případů.
Virové hepatitidy
V měsíci lednu bylo zjištěno celkem 22 onemocnění virovou hepatitidou A.
V 15 případech se jednalo o věkovou kategorii 15+. Pozorujeme také nižší výskyt onemocnění hepatitidou E, bylo hlášeno celkem 9 případů. Chronická virová hepatitida C byla zaznamenána u 17 osob ve věkové kategorii 15+.
Výskyt onemocnění hepatitidou A, Ústecký kraj, 2025-2026
