Nejvážnějším nebezpečím při koupání není onemocnění
způsobené sníženou jakosti vody, ale úrazy a utonutí.
Nejvážnějšími úrazy jsou poranění páteře, např. v roce
1995 bylo zaznamenáno 38 případů, v roce 1997 30
případů. |
|
Utonutí |
Co to je vlastně utonutí? |
Při utonutí dojde k nadechnutí většího množství vody
do plic
a uzavření dýchacích cest.
Při utopení nastává smrt nedostatkem kyslíku v těle
někdy už po 2 – 3 minutách. |
Jedním z hlavních příčin utopení je konzumace
alkoholu, nedodržování zásad bezpečnosti a podcenění
nebezpečí. Zvýšené procento alkoholu v krvi nám
obvykle snižuje bystrost a může se stát, že sami
rozumně neodhadneme, co zvládneme a co ne. Rizikové
je i to, že opilý člověk velmi rychle ve vodě
prochladne a můžou mu velice brzy dojít síly. Dále
je důležité nepodceňovat dodržování zásad
bezpečnosti – na člunu mít na sobě záchrannou vestu,
nepřetěžovat člun apod. A poslední příčinou utonutí
je již zmíněné podcenění nebezpečí. U plavců je to
např. špatné odhadnutí fyzických sil, dokazování
druhým o vašich velmi dobrých plaveckých
schopnostech atd. Toto podcenění nebezpečí se však i
týká používaní plavidel a dodržování již zmíněných
zásad bezpečnosti. |
|
Několik rad: |
|
1. |
Nechoďte se koupat sám. Nikdy nevíte, co se může
stát. |
|
2. |
Do vody nechoďte těsně po jídle – to znamená s plným
žaludkem. Po konzumaci většího množství jídla
počkejte minimálně jednu hodinu. Nepijte alkohol. |
|
3. |
Neplavte do blízkosti plavidel a plavební dráhy, po
které jezdí lodě a čluny. |
|
4. |
Nechoďte plavat, když jste unavení nebo rozpálení. |
|
5. |
Neplavte a neskákejte do vody tam, kde to neznáte a
nemůžete vidět, co je pod hladinou. Mohli by jste se
zranit, mít trvalé následky nebo zabít o pahýl
stromu či výčnělek skály. |
|
6. |
Jdete-li plavat dál od břehu, zajistěte si doprovod
lodičky nebo si s sebou vezměte alespoň barevnou
ruční bójku. Nechoďte plavat sami, popřípadě aspoň
informujte své známe. |
|
7. |
Když cítíte únavu nebo když vás chytne křeč do nohy,
tak si odpočiňte. |
|
8. |
Nezapomeňte, že děti bez řádně oblečených a
upevněných záchranných vest nepatří do lodiček. |
|
Více na
http://www.vzs.cz/vzs_desatero_c.php |
|
Jak zachraňovat? |
Špatná pomoc, žádná pomoc. Zachraňovat tonoucího bez
uvážení není vždy správné řešení, mohlo by se totiž
stát, že se utopí i sám zachránce. To však neznamená,
že bychom měli při pohledu na topícího se člověka
jenom stát a volat o pomoc. Je dobré vědět, jak
můžeme bez ohrožení vlastního života tonoucímu pomoc. |
Několik rad při zachraňování: |
|
|
|
1. |
Člověk by se měl porozhlédnout, zda se nedá
tonoucímu něco podat nebo hodit ze břehu, aby se
zachytil. Osobní zásah je vždy ta poslední možnost,
protože je pro zachraňujícího a pro Vás samotné
velmi nebezpečný. |
|
2. |
Dříve než budete pro tonoucího skákat do vody,
nezapomeňte ještě někomu dát vědět. |
|
3. |
Když budete pro někoho skákat do hluboké vody,
sundejte si nejdříve oblečení a boty. Je také velmi
nebezpečné skákat pro někoho z velké výšky či místa,
kde to neznáte nebo nevíte, co je pod vodou. Můžete
se při dopadu zranit o hladinu nebo o něco pod
hladinou, co jste neviděli. |
|
4. |
Plavte s hlavou nad vodou – pokud vám zmizí tonoucí
pod hladinou, ať víte, kde to bylo. |
|
5. |
Zachyťte ho rychle a razantně a táhněte ho za bradu
k nejbližšímu břehu. |
|
6. |
Utopenému po vytáhnutí z vody se snažte co
nejrychleji odstranit bláto, písek, bahno z úst a
nosu. |
|
7. |
Po vyčištění úst (v případě potřeby mu vytáhněte
zapadlý jazyk) okamžitě přikročte k umělému dýchání
a zajistěte činnost srdce. Když se vám povede
člověka přivést k vědomí, vykašle vodu sám. |
|
8. |
Okamžitě vyhledejte odbornou lékařskou pomoc. |
|
|
|
|
Úrazy |
Jaké úrazy se mohou při koupání stát? |
Mezi nejčastější úrazy z koupání patří poškození
páteře s různým stupněm ochrnutí dolních částí těla
a obou končetin. Dále si člověk svou neopatrností
může způsobit otřes mozku nebo při velkém nárazu i
ztrátu paměti. Tyto druhy zranění jsou způsobeny
nebezpečným skákáním do vody – a to jak z velkých
výšek, tak i skákáním do vody, kde nevíme, jak
vypadá dno daného místa (zda tam není nějaký skalní
výčnělek či nedostatečné množství vody). Dříve nežli
se člověk rozhodne skočit do vody, měl by zhodnotit
riziko, které mu může hrozit. Nejlépe je zjistit,
jaké jsou podmínky pro koupání. |
Kromě již zmíněných zranění jsou to také nechtěné
pády, uklouznutí či zakopnutí, které mohou vést ke
zlomeninám, vyvrtnutým kotníkům, naraženinám, apod.
Dále se můžeme pořezat o sklo, konzervu nebo
jakýkoli ostrý předmět, který tam nějaký nedbalý
jedinec zahodil. Nejlepší prevence před pořezáním
nebo poškrábáním se o konzervu je nosit do vody (tam
kde není vidět dno a člověk danou oblast nezná)
pevnou obuv, která zabrání bolestivým řezným ranám.
A také dodržovat pořádek – to znamená všechny
odpadky vyhazovat do košů. |
Při koupáni nás samozřejmě může poštípat okolní hmyz.
Co dělat v takovém případě? Po bodnutí včelou, vosou
nebo sršněm nejdříve odstraňte žihadlo. Prsty
vymáčkněte jed z rány. Místo vpichu potřete jódovou
tinkturou nebo zředěným čpavkem či navlhčeným mýdlem.
Na otoky přikládejte obklady z octanu hlinitého. |
|
Infekční onemocnění |
Ve vodě v nádrži nebo řece, kam se chodíme v létě
koupat, žije celá řada organismů: ryby, perloočky a
mnoho dalších většinou pouhým okem neviditelných
nebo jen obtížně viditelných organismů (např. řasy,
sinice, bakterie). Pro většinu těchto organismů
představuje voda domov - jinde ani žít nemohou.
Zlomek přítomných organismů však pochází odjinud - z
odpadních vod, z výkalů zvířat, které byly do vody
spláchnuty při dešti, z polí hnojených chlévskou
mrvou nebo třeba i z těl lidí, kteří se přišli do
vody koupat. Těmto organismům se ve vodě příliš
dobře nedaří, zpravidla se zde nemnoží a většinou
rychle hynou. Jejich přirozeným prostředím jsou těla
zvířat a lidí. Většina z nich je pro člověka
naprosto neškodných. Mohou se však mezi nimi
vyskytnout i takové organismy, které – pokud se
dostanou do lidského těla – mohou způsobit různě
závažná onemocnění. |
|
Jaká onemocnění jsou přenosná rekreační vodou? |
Nejčastějším onemocněním jsou střevní a žaludeční
potíže. Dalšími projevy spojené s koupací vodou
mohou být různá horečnatá onemocnění a zánětlivá
onemocnění uší a očí. Onemocnění z vody způsobují
viry, bakterie či prvoci. Tyto patogenní organismy
vstupují do těla většinou při náhodném polknutí i
malého množství vody. |
|
Můžeme poznat, zda voda obsahuje choroboplodné
zárodky? |
Člověk nemá sám možnost na místě poznat, zda voda
obsahuje pro člověka patogenní organismy (tzn.
takové, které mají schopnost u člověka vyvolat
onemocnění). Úplně bezmocný přeci jen není. Jsou
místa, na kterých je výskyt těchto organismů mnohem
pravděpodobnější: voda pod vyústěním (i vyčištěných)
odpadních vody a vod z dešťových kanalizací a
rybníky s intenzivním rybím hospodařením. Jinak se
ovšem musíme spolehnout na výsledky z laboratoře.
Laboratoře kromě zvláštních případů také nezjišťují
přítomnost choroboplodných zárodků, ale jen
přítomnost ve střevech běžně žijících bakterií. Je
však prokázáno, že na místech s vyšším výskytem
těchto bakterií (říkáme jim indikátory fekálního
znečištění) je onemocnění způsobené viry, bakteriemi
nebo prvoky mnohem pravděpodobnější. |
|
Několik rad: |
1. |
Nekoupejte se nikdy na místech evidentně
znečištěných odpadními vodami (pod výpustí i
vyčištěných odpadních vod, dešťových kanalizací). |
|
2. |
Dbejte doporučení hygieniků a tam, kde to
nedoporučují, se nekoupejte. |
|
3. |
Pokud sami trpíte nějakým infekčním onemocnění,
buďte k ostatním ohleduplní a nekoupejte se. |
|
|
|
|
V současné době je diskutováno i možné
onemocnění virem ptačí
chřipky při koupání ve volné přírodě.
K této problematice bylo zpracováno metodické
doporučení Státního zdravotního ústavu ze kterého
vyplývá, že míra rizika z rekreačního užití vody je
velmi málo pravděpodobná. Avšak z důvodu předběžné
opatrnosti je vhodné při koupání ve volné přírodě
zachovávat některé zásady, které jsou prevenci nejen
proti ptačí chřipce, ale i proti všem výše zmíněným
infekčním onemocněním: |
|
|
-
Nekoupat a nebrodit se (s
nechráněnou pokožkou) v místech s výrazně bahnitým
dnem, kde voda má minimální nebo žádnou obměnu (tůně,
chovné rybníky), jakož i v místech porostlých
hustě rákosinami; totéž platí pro situace se
znečištěnou vodou po záplavách, zvláště má-li
člověk na kůži viditelné oděrky či jiné porušení
integrity kůže.
|
|
|
|
|